Každý druhý klient, který za mnou přijde, říká podobnou větu: „Investuju sám, ušetřím na poplatcích.“ Je to logická myšlenka. ETF jsou dnes levné, aplikace pro investování má v mobilu skoro každý a YouTube je plný kanálů, které vás naučí sestavit indexové portfolio za jedno odpoledne.
Jenže investování není jen o výběru správného fondu. Je o tom, co uděláte, když trh za měsíc spadne o 15 %. Co uděláte, když naopak kryptoměny letí nahoru. A pak je tu ještě hlubší vrstva: investování se dotýká bydlení, rodiny, renty i dědictví — a v každé z těchto situací je neocenitelné mít po boku někoho, kdo podobnými momenty s klienty už prošel a ví, na co si dát pozor. A data o tom, jak velký rozdíl to dělá, jsou překvapivá.
Co přesně poradce přidává: studie Vanguard
Vanguard – největší správce indexových fondů na světě a propagátor filozofie levného pasivního investování – je posledním místem, kde byste čekali obhajobu investičních poradců. A přesto: v jejich studii Advisor’s Alpha (naposledy aktualizované v roce 2025) se pokusili odpovědět na otázku, kolik hodnoty poradce skutečně přidává – a rozložili ji do osmi měřitelných oblastí.
| Oblast | Přidaná hodnota ročně |
|---|---|
| 1) Správná alokace aktiv | nelze vyčíslit, přínos je individuální dle investora |
| 2) Výběr nízkonákladových fondů | 0 až 1,00 % |
| 3) Rebalancing portfolia | 0,12 % |
| 4) Behaviorální koučink | 0 až 2,00 % nebo více |
| 5) Daňová optimalizace umístění aktiv | 0 až 0,60 % |
| 6) Daňově efektivní čerpání renty a důchodu | až 1,00 % nebo více – pro české investory není relevantní |
| 7) Hodnotová vs. dividendová strategie | nelze vyčíslit, přínos je individuální dle investora |
| 8) Daňová optimalizace ztrát (Tax-loss harvesting) | 0 až 1,50 % – pro české investory není relevantní |
| Celkem | potenciál přesahující 3 % čistého výnosu ročně |
Největší položka je behaviorální koučink – tedy to, že vás někdo chytne za rukáv ve chvíli, když chcete v panice prodat, nebo když vám hlava říká, že teď musíte nutně přidat. Vanguard odhaduje tuto hodnotu na 0 až 2 % ročně (nebo i více). Tak velké rozpětí není náhodné: v klidném trhu je tato hodnota malá. V krizovém roce – 2008, 2020, 2022 – může být rozhodující.
Jinými slovy: Zkušený poradce vám vydělá nejvíce tím, co vám zabrání udělat jednáte-li v emocích.
Zajímavá věc na behaviorálním koučinku je, že nejvíce ho potřebují lidé, kteří jsou přesvědčeni, že ho nepotřebují. Zkuste si jeden rychlý test: Vzpomeňte si na jaro 2020 – trhy během čtyř týdnů ztratily třetinu hodnoty, zprávy mluvily o bezprecedentní krizi, nikdo nevěděl, jak dlouho to potrvá. Co jste tehdy dělali se svým portfoliem? Pokud si na to vzpomínáte přesně, pravděpodobně jste s ním něco dělali.
Pokud si nevzpomínáte – to je dobré znamení. A pokud tehdy žádné portfolio nebylo, tím spíše stojí za to přemýšlet o tom, jak byste se zachovali. Největší rozdíl mezi investorem, který uspěje, a investorem, který neuspěje, totiž zpravidla není v tom, co vybral. Je v tom, co nevyhodil.
Poznámka k číslům: Vanguard pracuje s modelovými předpoklady, ne s univerzálně platným výsledkem. Konkrétní hodnota závisí na situaci klienta – zejména odkud přichází a jak by se choval bez poradce.
Druhý pohled: Morningstar a hodnota finančního plánování
Morningstar to pojmenovala Gamma. Ale co to ve skutečnosti znamená? Klasická investiční alfa měří, jestli vaše portfolio poráží trh. Gamma měří kolik peněz získáte nebo ztratíte tím, jak přijímáte finanční rozhodnutí. Kdy čerpáte rentu. Z jakého typu účtu. V jakém pořadí. S jakou strategií.
Výzkumníci Blanchett a Kaplan to spočítali a výsledek vyšel v recenzovaném vědeckém časopise Journal of Retirement: systematická a dobře vedená finanční rozhodnutí jsou ekvivalentem přínosu přibližně +1,59 % ročně. Nebo jinak: vedou k příjmu o 23 % vyššímu.
Zkuste si to zkonkretizovat. Pokud je váš cíl mít v důchodu 100 000 Kč měsíčně, 23 % navíc je rozdíl mezi 100 000 a 123 000 Kč. Nebo při stejném cílovém příjmu: potřebujete výrazně menší počáteční kapitál. Ne proto, že jste vybrali lepší fondy — ale proto, že jste se lépe rozhodovali.
A to Morningstar záměrně nepočítala behaviorální koučink, který Vanguard označil za největší položku. Gamma zachycuje pouze technická rozhodnutí — alokaci, daňovou efektivitu, strategii čerpání. Obě studie tedy měří různé věci a navzájem se doplňují, nepřekrývají.
Přirovnání, které se mi v praxi osvědčuje: dva architekti dostanou stejný pozemek a stejný rozpočet. Jeden pracuje intuitivně, druhý systematicky — řeší statiku, orientaci ke světovým stranám, energetickou třídu, budoucí prodejní hodnotu. Výsledkem jsou dva domy. Podobné zvenku. Zásadně odlišné v tom, co vás stojí a přinášejí v průběhu let.
Systematické finanční rozhodování funguje stejně. Výsledek není vidět hned. Ukáže se až v momentě, kdy chcete začít čerpat rentu.
Jak to vypadá v praxi: příklad chování investorů
Analytická firma DALBAR každoročně od roku 1994 sleduje, jak si průměrní investoři vedou oproti trhu. Jejich data opakovaně ukazují jeden a tentýž vzorec: investoři nakupují, když trh roste a média hlásí rekordní zisky. Prodávají, když trh klesá a média hlásí konec světa.
Tato pozorování jsou v souladu s tím, co Vanguard identifikoval jako největší zdroj ztráty — behavioral gap, mezera způsobená vlastním chováním. DALBAR tuto mezeru v různých letech vyčíslil na 2 až 4 % ročně, v obdobích zahrnujících velké krize i výrazně více.
Mechanismus je ale dobře zdokumentovaný: lidé nakupují draho, prodávají levně. A v součtu takové chování po dvaceti letech nezanechá stopu v desetinách procent, zanechá ji v milionech korun.
Pokud od behaviorálního gapu DALBAR odečteme průměrný poplatek za poradce, vyjde nám téměř totéž, co spočítal Vanguard. Dvě nezávislá měření — jeden výsledek.
Proč to nefunguje „na vlastní pěst“
Nejčastější argument zní: „Já jsem racionální, neprodám v panice.“
Jenže problém není racionálnost. Je to neurobiologie. Když trhy padají, mozek vyhodnotí situaci jako hrozbu a spustí reakci podobnou té, jakou máme před fyzickým nebezpečím. Kortizol, adrenalin, zkratkovité rozhodování. Přesně tento mechanismus zachránil naše předky před predátory. Na burze nás ale pokaždé připraví o část portfolia.
Poradce je na to, aby byl tím klidným hlasem v momentě, kdy váš mozek křičí: „Prodej, dokud něco zbývá.“ A stejně tak v momentě euforického boomu, kdy všichni kolem vydělávají a vy máte pocit, že přicházíte o vlak.
Jako investiční poradce spravuji klientům investice v hodnotě 140 mil. Kč. Nejvíce práce neodvádím při výběru fondů. Odvádím ji při rozhovorech v momentech, kdy trhy prudce klesají nebo rostou.
Co z toho plyne pro vás
Pokud investujete sami a rozumíte tomu, co děláte – skvělé. Ale pokud jste se kdykoli přistihli při tom, že jste sledovali portfolio každý den, prodávali v poklesu nebo kupovali na vrcholu, stojí za to se zamyslet.
Poplatky za poradce se pohybují typicky kolem 1 % ročně. Dvě nezávislé studie — Vanguard a recenzovaný výzkum Morningstar — shodně ukazují, že systematické a dobře vedené poradenství má potenciál přidat klidně 3× více, než stojí. A to ještě nepočítám hodnotu, kterou poradce přináší v oblasti, kde jsou peníze jen jednou z proměnných: při nákupu nemovitosti, plánování důchodu nebo nastavení dědictví.
Chcete vědět, jestli vaše portfolio pracuje efektivně – nebo jestli vás vaše chování připravuje o výnosy?
👉 Domluvte si se mnou nezávaznou konzultaci. Pracuji s 40 rodinami, u každé řeším investiční portfolio, rodinné podnikání, strategii čerpání renty i daňovou efektivitu jako celek. Podíváme se na vaše portfolio, nastavení strategie i na to, jak byste reagovali, kdyby přišla podobná krize jako v roce 2008 nebo 2020.